Stanovištní okruhy trvalek
TRVALKY A STANOVIŠTNÍ OKRUHY
Trvalky do jednotlivých stanovištních okruhů rozdělil Prof. Sieber z Weihestephanu. Rostliny jsou do nich zařazeny na základě nároků na půdní, vlhkostní a světelné podmínky odvozené od původního stanoviště výskytu v přírodě. Podle jednotlivých okruhů snadno odvodíte jejich nároky.
Systém má napomoci přesnějšímu a vhodnějšímu používání trvalek pro dané stanoviště vaší zahrady.
I. Les (Gehölz) - G
II .Okraj lesa (Gehölzrand) - GR
III. Volné plochy (Freiflächen) - Fr, SH, H
IV. Stanoviště se základy kamenů (Steinanlagen) - St
Skalní štěrbiny a spáry - SF (Steinfugen)
Skalní step - FS (Fels-Steppen)
Kamenitá rohož - M (Matten)
V. Alpinum (Alpinum) - A
VI. Záhon (Beet) - B
VII. Okraj vody (Wasser-Rand) - WR
VIII. Voda (Wasser) - W
I. G - LES, DŘEVINY (Gehölz)
stín a polostín pod stromy, humózní živná půda, typické jarní efemery
G1 suchá půda
G2 svěží půda
G3 vlhká půda
Ve světlém stínu a polostínu pod stromy se daří mnoha trvalkám rostoucím v lese. Patří mezi ně i tzv. jarní efemery, které na jaře kvetou a zatahují současně s olisťováním stromů nad nimi.
Tlející listí stromů vytváří potřebnou humózní půdu a proto bychom jej z výsadeb neměli odstraňovat.

II. GR - OKRAJ LESA (Gehölz-rand)
slunný teplý okraj či chladný polostín nebo střídavé zastínění, typická je kořenová konkurence, provzdušněná, humózní a živná půda
GR1 suchá půda
GR2 svěží půda
GR3 vlhká půda
Jedná se o stanoviště okraje porostů stromů a keřů s humózní půdou. Mohou to být místa od otevřených, osluněných a teplých stanovišť až po chladný polostín nebo střídané oslunění.
Na tomto druhu stanoviště si konkurují v boji o živiny a vodu kořeny dřevin s kořeny trvalek. Je zde nutné brát v úvahu vývoj dřevin – kam až budou v budoucnu zasahovat a jak tedy budou ovlivňovat stanovištní poměry.

III. VOLNÉ PLOCHY
Fr volné plochy - Freiflächen
Fr1 suchá půda - nejvyšší místo
Fr2 svěží půda
Fr3 vlhká půda
Toto stanoviště v sobě zahrnuje plochy trvale zamokřené, stepní stanoviště, vřesoviště, přírodní trvalkové plochy s minimálními nároky na péči (zelené plochy v obytných čtvrtích, doprovodná zeleň na ulicích a okrajích cest).
Řada z nich je vhodná i pro výsadby záhonů.
SH - Steppen-Heide Pflanzen
- volné plochy se stepně vřesovištním charakterem, živné, vápenité, teplé slunečné polohy.
SH1 - suchá půda, SH2 - svěží půda, SH3 - vlhká půda
H - Heidepflanzen
- volné plochy s vřesovištním charakterem s písčitou, chudší a kyselejší půdou
H1 - suchá půda, H2 - svěží půda, H3 - vlhká půda

IV. ST - STANOVIŠTĚ SE ZÁKLADY KAMENŮ (Steinanlagen)
SF skalní štěrbiny, spáry, suché zídky - Steinfugen
SF1 suchá půda
SF2 svěžípůda
SF3 vlhká půda

ST - STANOVIŠTĚ SE ZÁKLADY KAMENŮ (Steinanlagen) FS
skalní step - Fels-Steppen
FS1 suchá půda
FS2 svěží půda
FS3 vlhká půda
Na tomto stanovišti porostou druhy citlivé na vlhkost a proto rostou nejlépe ve štěrku, skalních drtích a vodopropustných půdách, skalních stepích.

ST - STANOVIŠTĚ SE ZÁKLADY KAMENŮ (Steinanlagen)
M alpská louka , kamenitá rohož - Matten
M1 suchá půda
M2 svěží půda
M3 vlhká půda
Rostlinám tohoto stanoviště se daří nejlépe na mělkých rovinatých půdách spodložím skál a velkých kamenů.

V. A - ALPINUM
Alpinum je nejvhodnější stanoviště pro řadu krásných, ale současně i náročných trvalek – skalniček, kterým zde můžeme vytvořit na malém prostoru odlišné stanovištní podmínky.

VI. B - ZÁHON (BEET)
B1 suchá půda
B2 svěží půda
B3 vlhká půda
Záhon je nejčastějším místem v zahradě, kam sázíme trvalky. Typické jsou druhy vzrůstné a s výraznými květy. Vyžadují zpracovanou humózní, živnou a kyprou půdu.
Mezi vhodnými druhy najdeme trvalky dominantní i nižší podsabové.

VII. WR - OKRAJ VODY ( Wasser-Rand)
vysoká půdní vlhkost
WR1 mokřady - bažinná zóna
WR2 mělká voda - zóna rákosí
K okrajům potoků, jezírek, rybníků se hodí druhy trvalek, které potřebují vysokou půdní vlhkost.

VIII. W - VODA (Wasser)
W1 s výhony a listy nad vodou, kořenící v půdě
W2 s plovoucími listy, kořenící v půdě
W3 ponořené rostliny

